Plavac mali v říjnu: hrozny mezi podzimním listím v Žuljaně

V říjnu 2026 jsme bydleli v Žuljaně. Na keřích tam ještě visely tmavomodré hrozny Plavac mali mezi listy, které podzim zbarvil do červena a žluta. Na fotkách se za jedním hroznem zvedá skalnatý vrch, za druhým řady révy a kopce v nízkém slunci. Plavac mali je pro nás modrá odrůda, která je fenoménem poloostrova Pelješac. Ze Žuljany je i náš zápis Večer v Žuljaně.

Žuljana je podle turistické organizace obce Ston vesnice v zátoce stejného jména na jižní straně poloostrova Pelješac. V písemných pramenech se objevuje od 12. století a jméno dostala podle kostela svatého Juliána. První hosté sem přijeli v roce 1924. Obyvatelé se živí zemědělstvím a cestovním ruchem, hlavně vinohradnictvím, pěstováním oliv a rybolovem. Domácí vína patří k místní turistické nabídce. Turistická organizace vyzdvihuje také četné pláže. Pro hosty se odtud pořádají výlety na ostrov Mljet a potápění s místními potápěčskými centry. Územní plán obce Ston řadí Žuljanu mezi 19 sídel obce a s Dubravou ji podle něj spojuje župní silnice ŽC 6226. Ze Žuljany jsme se dívali přes moře k Dingači.

Specifikace chráněného označení původu Dingač, kterou zveřejňuje chorvatské ministerstvo zemědělství, popisuje Plavac mali jako původní chorvatskou odrůdu, která raší středně pozdě a dozrává velmi pozdě. Bobule dozrávají dlouho, takže na jednom hroznu bývají zároveň prosušené, normálně zralé i méně zralé bobule.