Před sklizní oliv na Pelješaci: olivy v říjnu 2026

Dvanáctého října 2026 jsme šli pěšky starou vinařskou cestou ze Žuljany, kde jsme v říjnu fotili hrozny Plavac mali, směrem na Putniković. Podle turistické organizace Dubrovnicko-neretvanské župy zdobí Pelješac vinice odpradávna a výroba vína tu má dlouhou tradici. Mezi vinicemi poloostrova jmenuje i ty až po vesnici Putniković. Ve směru, kterým jsme šli, odbočuje u vesnice Dubrava štěrková cesta na Putniković. Turistické organizace poloostrova ji na své mapě tras z roku 2022 označují jako starou Napoleonovu cestu. Stavba silnice přes Pelješac začala podle dějin obce Janjina s příchodem napoleonských vojsk a generála Marmonta a podle turistické organizace obce Ston pokračovala i za rakouské vlády. Římské vily jsou na Pelješaci doložené na řadě míst, mimo jiné v Žuljaně, u Stonu (Bare) a v zátoce Prapratno. Uvádí to přehled Vlasty Begović a Ivančice Schrunk v časopise Prilozi Instituta za arheologiju z roku 2002.

Podél cesty rostly olivovníky a na jejich větvích visely olivy v mnoha barvách: zelené, zelené s růžovým nádechem, fialové i skoro černé. Na jedné větvi se plody teprve začínaly zbarvovat, na jiné už byly tmavé. Že se sklizeň oliv blíží, bylo vidět na první pohled.

Olivovníky tu stojí na loukách mezi keři, které podzim zbarvil do žluta, a nad nimi se zvedají zalesněné svahy se skalnatým hřbetem. Z jednoho místa bylo vidět dolů do zalesněného údolí a za ním na pruh moře pod mraky. U stromu s tmavými plody se jeden z nás zastavil a vzal větev do ruky. Téhož dne jsme v dešti prošli i vesnici Gornja Vrućica.

Patnáctého října 2026 se v Žuljaně sklízely první olivy a místním přijela pomoct parta ze Záhřebu.

Osmnáctého října 2026, na konci naší cesty, jsme v Žuljaně u moře viděli olivovník plný černých oliv. Stál na kraji oblázkové pláže.

Odborný přehled v časopise Journal of Food Science and Technology uvádí, že se barva oliv podle stupně zralosti může měnit od sytě zelené po černou. Zralost se běžně hodnotí indexem od 0 do 7 podle barvy slupky a dužiny a oficiální metoda k tomu bere vzorek 100 oliv. V plodu přibývá vody i oleje, až olej dosáhne maxima ve zralejších olivách.

Hrvatska enciklopedija u poloostrova vedle vinohradnictví jmenuje i pěstování oliv. Podle brožury turistické organizace obce Ston o Žuljaně se tamní obyvatelé živí hlavně vinohradnictvím, pěstováním oliv a rybolovem. Pavle Bakarić v odborném časopise Pomologia Croatica v roce 2005 popsal původní odrůdy oliv na poloostrově Pelješac, mezi nimi Paštricu, Sitnicu a Česminku.