Před sklizní oliv na Pelješaci: olivy v říjnu 2026

Dvanáctého října 2026 šli autoři pěšky ze Žuljany až do vesnice Putniković. Podél cesty rostly olivovníky a na jejich větvích visely olivy v mnoha barvách: zelené, zelené s růžovým nádechem, fialové i skoro černé. Na jedné větvi se plody teprve začínaly zbarvovat, na jiné už byly tmavé. Že se sklizeň oliv blíží, bylo vidět na první pohled.

Olivovníky tu stojí na loukách mezi keři, které podzim zbarvil do žluta, a nad nimi se zvedají zalesněné svahy se skalnatým hřbetem. Z jednoho místa bylo vidět dolů do zalesněného údolí a za ním na pruh moře pod mraky. U stromu s tmavými plody se jeden z autorů zastavil a vzal větev do ruky. Odrůdu stromů na fotkách autoři neznají a nevědí ani, komu olivovníky patří.

Barva plodu o olivách hodně prozradí. Odborný přehled v časopise Journal of Food Science and Technology uvádí, že se barva oliv podle stupně zralosti může měnit od sytě zelené po černou. Zralost se běžně hodnotí indexem od 0 do 7 podle barvy slupky a dužiny a oficiální metoda k tomu bere vzorek 100 oliv. Podle téhož přehledu v plodu přibývá vody i oleje, až olej dosáhne maxima ve zralejších olivách.

Olivy na Pelješaci zmiňují i místní a odborné prameny. Hrvatska enciklopedija u poloostrova vedle vinohradnictví jmenuje i pěstování oliv. Brožura turistické organizace obce Ston o Žuljaně uvádí, že se tamní obyvatelé živí hlavně vinohradnictvím, pěstováním oliv a rybolovem. Pavle Bakarić v odborném časopise Pomologia Croatica v roce 2005 popsal původní odrůdy oliv na poloostrově Pelješac, mezi nimi Paštricu, Sitnicu a Česminku.

Hrozny, které autoři v říjnu fotili přímo v Žuljaně, ukazuje zápisek Plavac mali v říjnu. Jak autoři téhož dne procházeli v dešti vesnici Gornja Vrućica, popisuje zápisek Gornja Vrućica: procházka vesnicí. O odrůdě Plavac mali a víně z ní píše článek Plavac mali a kam na poloostrově za vínem a jídlem, shrnuje Průvodce po Pelješaci.