Stonská sůl ze solných pánví u Stonu
Stonská sůl se vyrábí v solivaru u města Ston na Pelješaci. Podle turistické organizace obce Ston se tu sůl dodnes získává z mořské vody pomocí slunce, větru a lidské práce. Název „stonská sůl“ ale k 13. října 2026 není chráněným označením původu a Ston je na předběžném seznamu UNESCO, ne na Seznamu světového dědictví.
Kde solivar leží
Podle provozovatele solivaru leží solné pánve mezi úrodným Stonským polem a hlubokým Stonským zálivem, v těsné blízkosti městečka Ston. Provozovatel zmiňuje také krátkou šíji, která spojuje poloostrov Pelješac s pevninou. Solivar, chorvatsky Solana Ston, je podle turistické organizace jedním ze tří solivarů v Chorvatsku. Město Ston dělí od Mali Stonu asi kilometr cesty autem nebo zhruba 40 minut chůze po hradbách; obě místa patří do oblasti Ston–Ponikve.
Solivar se podle turistické organizace dělí na bazény. Každý kromě bazénu Mundo, který je „pro lid“, nese jméno křesťanského světce, například sv. Frano, sv. Petar i Pavao, sv. Vlaho nebo sv. Nikola. Z bazénu Mundo se podle provozovatele za Dubrovnické republiky rozdávala sůl obyvatelům okolí, kteří neměli peníze na její koupi.
Údaje provozovatele na této stránce vycházejí z archivních kopií jeho webu ze 4. srpna 2025: stránka Povijest, stránka Donacije.
Dějiny solivaru
Ston koupila Dubrovnická republika podle turistické organizace roku 1333 a roku 1360 ho obehnala obrannou hradbou. Chorvatská encyklopedie (Leksikografski zavod Miroslav Krleža) dodává, že Ston přešel do držení Republiky roku 1333 společně s Pelješacem a že jeho význam spočíval v solivarech, v nichž se sůl získávala už v římském období. Pro osadu Ston uvádí provozovatel jméno Stagnum. Podle registru kulturních statků Ministerstva kultury stavěli Dubrovničané celý pevnostní komplex v letech 1333 až 1506 a Mali Ston založili roku 1334.
Podle turistické organizace byly nejprve během zhruba třiceti let postaveny obranný val napříč poloostrovem a podle jednotného plánu dvě opevněná městečka, Ston na jihu a Mali Ston na severu. Měla soustředit lidi, aby chránili hranice a pracovali v solivarech. Samostatná pevnost Veliki kaštio byla podle turistické organizace postavena na ochranu stonských solivarů.
Za Republiky se sůl podle Chorvatské encyklopedie stala státním monopolem a ve městě byl zřízen zvláštní solní úřad. Provozovatel solivaru označuje stonskou sůl za monopolní výrobek Republiky. Výroba a doprava soli i obchod s ní měly podle turistické organizace v hospodářském životě Republiky mimořádně důležité místo a Republika a její úřady se o stonský solivar staraly až do jejího zániku roku 1808.
Dějiny solivaru až do druhé světové války zpracoval Šime Peričić v odborné studii v Análech Dubrovníku z roku 2005. Podle jejího shrnutí měl solivar po staletí význam pro obživu obyvatel Stonu a okolí.
Jak sůl vzniká
Podle turistické organizace se na výrobě soli dodnes podílejí slunce, moře, vítr a lidská práce a solivar produkuje kromě soli i takzvaný solný květ. Solný květ je podle chorvatského předpisu o soli z roku 2019 (Narodne novine 70/2019) tenká vrstva křehkých krystalů, která vzniká na hladině zahuštěné mořské vody při tradičním odpařování v krystalizačních bazénech.
Provozovatel uvádí, že se sůl získává odpařováním mořské vody ve velkých mělkých bazénech a že celý postup trvá jeden až dva měsíce podle počasí. K areálu patří podle něj také prostory k sušení a skladování soli; zmiňuje i dopravu soli do dnešního starého stonského přístavu, odkud ji plachetnice vozily po tehdejším světě. Asi 500 tun soli se tu podle provozovatele ročně sklidí (archivní kopie jeho stránky ze 4. srpna 2025); jiné prameny uvádějí jiná množství.
Co je a co není chráněno
Údaje v této části jsou ověřené k 13. října 2026.
| Seznam nebo registr | Zápis |
|---|---|
| UNESCO, Seznam světového dědictví | Ston mezi deseti chorvatskými statky není |
| UNESCO, předběžný seznam Chorvatska | od roku 2005 historický celek Ston s Mali Stonem, spojovacími hradbami, přírodní rezervací Malostonský záliv, Stonským polem a solnými pánvemi |
| Registr kulturních statků Ministerstva kultury | celek Ston s hradbami a opevněním (ZDU_191) a samostatně celek Mali Ston (RST-1274-1986); solivar nemá vlastní záznam a texty obou záznamů solné pánve nezmiňují |
| Natura 2000 (Narodne novine 80/2019, ve znění 87/2025) | oblast solivaru je lokalitou HR3000167 Solana Ston, zvláštní oblastí ochrany významnou pro druhy a typy stanovišť |
| Registr EU eAmbrosia | „Stonska sol“ není registrovaný chráněný název; vyhledávání „Ston“ najde jediný název spojený se Stonem, Malostonska kamenica, tedy stonské ústřice |
| Chorvatský registr chráněných názvů (aktualizace srpen 2026) | název stonské soli neuvádí |
Předběžný seznam je jen soupisem míst, která chce stát případně navrhnout k zápisu. Chybějící záznam v registru kulturních statků neznamená, že solivar chráněn není, jen že ho registr jmenovitě nezachycuje. Chráněné označení původu naproti tomu má Paška sol z ostrova Pag (rozhodnutí Evropské komise o zápisu zveřejněno 11. dubna 2019).
Návštěva a festival
Ceník vstupenek na prohlídku solivaru a otevírací dobu zveřejňuje turistická organizace obce Ston na svém webu ston.hr.
Festival soli Ston se podle turistické organizace v roce 2025 konal od 28. srpna do 15. září a v roce 2026 proběhl jeho desátý ročník.
Cestu sem přes Pelješský most popisuje naše stránka Cesta na Pelješac.
Časté otázky
- Je název „stonská sůl“ chráněným označením původu?
- Ne. K 13. října 2026 není název stonské soli v registru EU eAmbrosia ani v chorvatském registru chráněných názvů. Chráněné označení původu má Paška sol z ostrova Pag.
- Je stonský solivar na seznamu UNESCO?
- Ne na Seznamu světového dědictví. Historický celek Ston s Mali Stonem a solnými pánvemi je od roku 2005 na předběžném seznamu UNESCO pro Chorvatsko (stav k 13. října 2026).
- Kde se stonská sůl vyrábí?
- V solivaru u města Ston na poloostrově Pelješac.
- Jak se stonská sůl vyrábí?
- Podle provozovatele se mořská voda odpařuje ve velkých mělkých bazénech a celý postup trvá jeden až dva měsíce podle počasí.
- Kolik soli se tu vyrobí?
- Provozovatel uvádí asi 500 tun ročně (archivní kopie jeho stránky ze 4. srpna 2025).
- Dá se solivar navštívit?
- Ano. Ceník vstupenek na prohlídku a otevírací dobu zveřejňuje turistická organizace obce Ston na ston.hr.
Stonská sůl v kuchyni a v knize
V receptu na mořského vlka v solné krustě se používá hrubá stonská sůl. Stonskou sůl, ústřice, chobotnici, ryby, peku i víno k jídlu popisuje kapitola o jídle v knize.
